ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Žádost o poskytnutí informací ze dne 16. 12. 2021

Žádost o poskytnutí informací ohledně toho, v kolika případech došlo v souvislosti s očkováním proti virovému onemocnění covid-19 k rozvinutí Guillain-Barrého syndromu.  

Ústav k 17. 12. 2021 přijal celkem 6 podezření na nežádoucí účinek, ve kterém byl nahlášen syndrom Guillain-Barré (GBS) po očkování vakcínami proti covid-19. Všechna hlášení jsou však pouze podezřením na nežádoucí účinek, nikoli skutečně prokázaným nežádoucím účinkem. Příčinnou souvislost GBS s vakcínami lze obecně stanovit po vyloučení jiných příčin vzniku. Nejčastější příčinou GBS jsou respirační infekce nebo gastroenteritida (např. viry chřipky, hepatitidy, EBV, CMV, Mycoplasma pneumoniae, Chlamydia pneumoniae, Campylobacter jejuni, Borrelia Burgdorferi). Dále bývá vznik GBS spojen s malignitami, těhotenstvím a s užíváním některých léků. Průkaz kauzálního vztahu k podané vakcíně není vůbec snadný. Čím více osob je očkováno, tím více se v určitém čase po očkování objeví zdravotní potíže, které v populaci nastávají z nejrůznějších důvodů i bez očkování.

Tíže onemocnění není u všech pacientů stejná, není tedy možné zobecnit, že mají všichni pacienti těžký motorický deficit. U lehké formy onemocnění může pacient pociťovat např. pouze parestezie (brnění) a slabost končetin.

Všechna hlášení z celé EU včetně závažných hlášení ze zbytku světa jsou ukládána ve společné evropské databázi EudraVigilance, kde jsou průběžně přehodnocována se snahou zjistit, zda se jedná o skutečné nežádoucí účinky konkrétní vakcíny nebo jen o náhodnou časovou souvislost. Vždy je porovnáván počet případů daného nežádoucího účinku oproti počtu očkovaných s počtem téže reakce v obecné populaci. Je-li např. výskyt sledované reakce u očkovaných výrazně méně častý, než v obecné populaci, je nepravděpodobné, že by se jednalo o nežádoucí účinek vakcíny. Hodnocení jsou však komplexní a zahrnují podrobnou analýzu mnoha parametrů všech nahlášených reakcí.

Na základě opakovaných přehodnocování rizika GBS u vakcín proti onemocnění covid-19 bylo doposud zjištěno, že tato reakce je očekávaným nežádoucím účinkem obou vektorových vakcín (Vaxzevria a COVID-19 Vaccine Janssen) s frekvencí velmi vzácnou, tj. objeví se až u 1 z 10 000 očkovaných osob. Pro vakcíny typu mRNA (Comirnaty a Vaxzevria) nebyl GBS dosud prokázán jako nežádoucí účinek těchto vakcín.