ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Hodnocení vývoje distribuce vybrané skupiny léčivých přípravků

Léčiva k terapii onemocnění spojených s poruchou acidity ve 3. čtvrtletí 2012.  

Do ATC skupiny A02 (léčiva k terapii onemocnění spojených s poruchou acidity) řadíme antacida (A02A) a léčiva k terapii peptického vředu a refluxní choroby jícnu (A02B).

Za posledních pět let od roku 2006 do roku 2011 bylo dodáno na trh celkem 42 364 741 kusů balení léčivých přípravků užívaných k léčbě onemocnění spojených s poruchou acidity, ve finančním vyjádření jde o více jak 5 miliard Kč v cenách původce. Dodávky jsou ve sledovaném období poměrně stabilní a pohybují se průměrně kolem sedmi milionů balení za rok.

V následujících grafech je uveden vývoj v dodávkách ATC skupiny A02A (viz graf) a A02B (viz graf) v letech 2006 - 2011 v počtech dodaných balení, cenách původce a DDD.

V ATC skupině A02A došlo za sledované období 2006-2011 k postupnému mírnému poklesu dodávek, v roce 2006 bylo dodáno celkem 1 823 057 kusů balení, v roce 2011 to bylo 1 393 104 kusů balení, pokles o 23,6 %. Za první tři čtvrtletí roku 2012 bylo dodáno 892 598 kusů balení, což potvrzuje trend poklesu dodávek léčivých přípravků z této ATC skupiny.

Antacida se využívají jako symptomatická léčiva u pyrózy, při gastroesofageálním refluxu, refluxní ezofagitidě, dyspepsiích a dalších potížích spojených s hyperaciditou. Mechanismus jejich působení spočívá v neutralizaci žaludeční kyseliny chlorovodíkové, čímž se zvyšuje pH žaludečního obsahu a sekundárně snižuje sekrece pepsinu. Z chemického hlediska jde nejčastěji o sloučeniny hořčíku a hliníku se značnou neutralizační schopností.  Nejčastěji používané léčivé látky jsou hydrogenuhličitan sodný (jedlá soda), hydroxihlinitan hořečnatý, uhličitan vápenatý, oxid hořečnatý, hydroxid hlinitý a tzv. komplexní antacida, jako například algeldrat, hydrotalcit a další. (1)

Antacida nemívají mnoho nežádoucích účinků, ta, která obsahují hliník, mohou vyvolávat obstipaci, jiná naopak působí projímavě (oxid hořečnatý). Mohou také ale ovlivňovat vstřebávání některých látek, včetně léků.  Při dlouhodobém a vysokém podávání antacid může dojít k akumulaci iontů aluminia a magnesia, což ohrožuje především osoby trpící renální insuficiencií. (1)

Léčivé přípravky z této skupiny jsou indikovány v případě akutních potíží, které rychle odstraní a působí s dostatečně dlouhou dobou účinku.  Dlouhodobé přetrvávání obtíží však může signalizovat vážnější onemocnění spojené s žaludeční aciditou. 

Ve skupině antacid je registrováno a obchodováno dostatečné množství léčivých přípravků, jde o volně prodejné léčivé přípravky, které nejsou hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění.  Mezi nejvíce prodávaná antacida patří léky z ATC skupiny A02AB10 (Maalox bez cukru citron, Maalox citron suspenze – jde o nové léčivé přípravky, na trhu od roku 2010 a 2011), A02AD (Anacid, Maalox, Maalox suspenze), A02AD01 (Rennie, Rennie Spearmint bez cukru), A02AD04 (Talcit, Rutacid), A02AH (Gaviscon liquid peppermint).

V ATC skupině A02B pozorujeme od roku 2006 do roku 2011 pozvolný nárůst dodávek, pouze v roce 2008 byl zaznamenán pokles. Od roku 2010 je nárůst dodaných balení výraznější. Při porovnání roku 2006 a 2011 zaznamenáváme nárůst dodávek o 11 %.

Do této ATC skupiny patří léčivé přípravku z ATC skupiny  A02BA (inhibitory histaminových receptorů - AH2R) a léčivé přípravky z ATC skupiny A02BC (inhibitory protonové pumpy).

Léčivé látky ranitidin a famotidin (A02BA) jako kompetitivní antagonisté histaminových receptorů inhibují bazální i stimulovanou žaludeční sekreci. Před nástupem léků ze skupiny inhibitorů protonové pumpy byly tyto léčivé látky při léčbě vředové choroby žaludku a duodena dominantní. Mezi nejčastější terapeutické indikace patří dvanáctníkový vřed, benigní žaludeční vřed, Zollinger-Ellisonův syndrom, dlouhodobá léčba dvanáctníkových vředů a refluxní ezofagitida.

Za sledované období posledních pěti let dochází k poměrně výraznému poklesu v dodávkách léčivých přípravků s ranitidinem a famotidinem. V roce 2006 bylo dodáno celkem 1 171 068 kusů balení léčivých přípravků s léčivou látkou ranitidin (Ranital 150 mg potahované tablety, Ranisan 150 a další), v roce 2011 to bylo jen 572 720 kusů balení, pokles o 51 %. Stejný vývoj je patrný i u léčivých přípravků s léčivou látkou famotidin (Ulfamid 20, Famosan 20), zde byl zaznamenán pokles dodávek o 64 %.

Pokles v dodávkách této ATC skupiny je jednoznačně způsoben přechodem v terapii acidopeptických chorob k novým, účinnějším a šetrnějším léčivým přípravkům z ATC skupiny A02BC (inhibitory protonové pumpy).

Následující graf uvádí vývoj v dodávkách ATC skupiny A02BA a A02BC v letech2006 – 2011 v počtech dodaných balení, cenách původce a DDD.

Léky z ATC skupiny A02BC patří v současné době k nejúčinnějším a také nejužívanějším lékům používaným v terapii acidopeptických chorob (gastroezofageální reflux, infekce H. pylori, peptický vřed).  Léčivé látky označované jako inhibitory protonové pumpy (IPP) byly syntetizovány na základě rozpoznání mechanizmů řízení žaludeční sekrece parietálními buňkami. Objev protonové pumpy, která aktivním transportem směňuje vodíkový iont za draselný iont na membráně kanálku parietální buňky, byl zcela zásadní a inicioval vývoj nových a velmi účinných léků.  V klinické praxi se začaly IPP objevovat na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. (2)

„Po chemické stránce jsou IPP složené molekuly obsahující benzimidazolový prstenec, který je spojen metylsulfinylovým můstkem s pyrimidinovým prstencem. Jsou to slabé kyseliny, které se predilekčně kumulují a také aktivují v kyselém prostředí, kde pH klesá pod 4,0. Při perorálním podání se po vstřebání v tenkém střevě dostávají krevní cestou do sliznice žaludku a skrze cytoplazmu parietálních buněk difundují až do oblasti sekrečních kanálků. Teprve v jejich kyselém prostředí se IPP aktivují („protonují“) a následně jsou dehydratací přeměněny na sulfonamid. Tato vlastní účinná látka se ireverzibilně váže kovalentní vazbou na cysteinová rezidua H+/K+ ATP-ázy (protonové pumpy) a tím ji definitivně inaktivuje.

Maximální hladiny IPP v krvi je dosahováno nejdříve za 2–5 hodin po perorálním podání, biologický poločas je cca 2 hodiny. Farmakodynamický efekt spočívající v inhibici kyselé sekrece trvá po jednorázovém podání nejméně 24 hodin.“ (2)

Do skupiny léčivých látek označovaných jako inhibitory protonové pumpy patří léčivé látky omeprazol, pantoprazol, lansoprazol, esomeprazol – S- izomer omeprazolu, rabeprazol.

Rozdíly v jednotlivých IPP spočívají v mechanismu účinku, farmakokinetice, nežádoucích účincích a lékových interakcí, z hlediska jejich klinického využití jsou to však rozdíly nepodstatné.

Z řady doložených srovnávacích studií vyplývá, že inhibitory protonové pumpy, které jsou obchodovány v České republice, mají srovnatelný antisekreční účinek. Výskyt nežádoucích účinků v podobě alergických reakcí, bolestí hlavy, zvýšených hodnot jaterních testů, zácpy či průjmu je nepatrný. (3)  

Nejdéle na trhu jsou léčivé přípravky s omeprazolem. Vývoj této léčivé látky trval 14 let a v době jeho zaregistrování v roce 1988 panovala určitá obava z možných negativních důsledků léčby (karcinom žaludku, slepota při parenterálním podání, deficit vitaminu B12 a další).

V době zavedení omeprazolu do klinické praxe ještě ani nebyl jednoznačně znám mechanismus jeho účinku. K vlastnímu objevu a popsání fungování protonové pumpy došlo až po syntéze omeprazolu. (3)

Od devadesátých let minulého století byla již přesvědčivě potvrzena bezpečnost a účinnost podávání IPP a po vypršení patentové ochrany originálního léku (Losec) koncem devadesátých let minulého století se objevily také první generické přípravky s léčivou látkou omeprazol, např. Ortanol, Omeprazol- Teva, Helicid Zentiva a řada dalších.

Za sledované období 2006 – 2011 bylo dodáno na trh celkem 18 656 782 kusů balení léčivých přípravků s omeprazolem za více jak 3,5 miliardy Kč.

Pantoprazol (originální lék Controloc) a lansoprazol (originální lék Pravacid, nebyl u nás registrován) se objevily na trhu v devadesátých letech minulého století. Ovšem výraznější posun v dodávkách léků s lansoprazolem a pantoprazolem nastává až po roce 2006.

Do roku 2006 dominovaly na trhu léčivé přípravky s omeprazolem, na trhu byla k dispozici již řada levnějších generických léků s omeprazolem, což bránilo uvedení dalších nových látek ze skupiny IPP. Od roku 2006 se situace mění a na trhu se objevují léčivé přípravky s pantoprazolem a lansoprazolem.

V roce 2006 bylo dodáno 24 967 kusů balení léčivých přípravků s pantoprazolem, v roce 2011 to bylo již 768 794, nárůst o téměř 3000 %.  Jen za první tři čtvrtletí roku 2012 bylo dodáno 639 248 kusů balení s léčivou látkou pantoprazol, což trend nárůstu dále potvrzuje.

Výrazný nárůst dodávek sledujeme i u léků s léčivou látkou lansoprazol, od roku 2006 do roku 2011 dodávky stouply téměř o 138 %.

Esomeprazol jako izomerická forma omeprazolu se trhu objevil v roce 2011, za tento rok bylo dodáno 69 140 kusů balení léčivých přípravků, za tři čtvrtletí roku 2012 to bylo již 247 056 kusů balení. Esomeprazol se ukazuje jako nejúčinnější lék v terapii refluxní ezofagitidy. V současné době je registrována řada léčivých přípravků s esomeprazolem, ovšem obchodovány jsou zatím jen léčivé přípravky: Helides enterosolventní tvrdé tobolky, Esomeprazol Sandoz, Emanera.

Graf znázorňuje trend vývoje v dodávkách  omeprazolu, pantoprazoluze a lansoprazolu ze skupiny inhibitorů protonové pumpy v období 2006 – 2011 v počtech dodaných balení.

Nejnovější léčivá látka ze skupiny inhibitorů protonové pumpy je rabeprazol,  podle doložených studií se zdá, že bude patřit i mezi nejúčinnější, maximálního efektu je při podávání rabeprazolu dosaženo již první den, u ostatních IPP se maximální léčebný efekt dostavuje obvykle po dvou až třech dnech podávání.

Od roku 2010 je registrováno dostatečné množství léčivých přípravků s rabeprazolem (Rabeprazol Actavis, Rabebir enterosolventní tableta, Rabeprazol, Apo-rabeprazol enterosolventní tableta a další). Na trhu je zatím obchodován pouze léčivý přípravek Zulbex 10 mg, por tbl ent 28x10mg, za první dvě čtvrtletí letošní roku bylo dodáno 24 kusů balení.

Do ATC skupiny A02B jsou dále zařazeny ještě léčivé přípravky sloužící k léčbě příznaků gastroezofageálního refluxu (regurgitace žaludeční kyseliny, pálení žáhy, poruchy trávení spojené s refluxem) a léčivé přípravky se sucralfátem.

Léčivé přípravky Gaviscon, Gaviscon Duo Efekt, Gaviscon sáčky a Gaviscon liquid peppermint (ATC skupina A02BX) jsou výhradně určeny k volnému prodeji, na trhu se poprvé objevily v roce 2010, kdy bylo dodáno 34 013 kusů balení, za první tři čtvrtletí letošního roku to byli již 45 117. Tyto léčivé přípravky a další volně prodejná léčiva určená k terapii acidopeptických chorob se do povědomí uživatelů dostávají i díky reklamním kampaním v médiích.

Léčivé přípravky z ATC skupiny A02BX obsahují alginát sodný, hydrogenuhličitan sodný, uhličitan vápenatý, po požití reagují rychle se žaludeční kyselinou a vytváří vrstvu gelu kyseliny alginové s pH  téměř neutrálním, který plave na povrchu žaludku, čímž účinně brání gastroezofageálnímu refluxu.

U léčivých přípravků s léčivou látkou sucralfát (ATC skupina A02BX02) zaznamenáváme pozvolný pokles dodávek. V roce 2006 bylo dodáno 18 236 kusů balení, dodávky pozvolně klesaly až na 12 133 v roce 2011. Za první tři čtvrtletí letošního roku bylo dodáno 8 754 kusů balení, což potvrzuje trend poklesu dodávek. Léčivé přípravky se sucralfátem (Venter, Ulcogant) se využívají při léčbě gastroduodenální choroby, mírní příznaky a urychlují hojení vředu a využívají se jako prevence recidivy vředové choroby.

 

1 - Http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/antacida-1. In: Http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/antacida-1 [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/antacida-1                                                      

2 - Medicína pro praxi: Klinická farmakologie inhibitorů protonové pumpy. In: Http://www.medicinapropraxi.cz/artkey/med-201110-0003_Klinicka_farmakologie_inhibitoru_protonove_pumpy.php [online]. 2011 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/artkey/med-201110-0003_Klinicka_farmakologie_inhibitoru_protonove_pumpy.php

3 - MARTÍNEK, Jan. Inhibitory protonové pumpy:vlastnosti, použití a interakce - staré téma v novém   plášti?. Inhibitory protonové pumpy:vlastnosti, použití a interakce - staré téma v novém plášti? [online]. 2009, č. 5 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.remedia.cz/Clanky/Prehledy-nazory-diskuse/6-F.folder.aspx